Jsem hnusná,, jsem arogantní,, jsem protivná,, všechno beru na lehkou váhu,, neumím hezky mluvit s lidmi,, všechny blízké jsem zklamala,, o nic se nestarám a čekám,, až se to vyřeší samo,, nebo ať mi všechno spadne k nohám a ničeho si v životě nevážím.. Prostě jsem stejná jak můj otec..
Tak to jsou slova mé matky,, která je teď nejspíš zalezlá někde u krbu s lahvinkou červeného a proklíná den kdy sem se narodila.. Ale já za to prostě nemůžu že nesplňuju její požadavky a podmínky bytí přesně do puntíku jako má sestra.. Nemůžu za to,, že místo toho abych seděla celý večer někde v hospodě si radši pustím nějaký dobrý film.. A nemůžu za to,, že studuju VŠ v Brně,, místo abych pracovala v odporném Hyundai hned za barákem a odváděla domů vydělaný plat.. Ale jak to chcete k sakru vysvětlit člověku,, který si v životě nic vysvětlit nenechal,, má svoji hlavu a myslí si,, že je nejchytřejší?? (i když dobře ví že já sem ten první člověk z celé široké rodiny který se na univerzitu dostal a rok už tam vydržel.. Na rozdíl od mých ostatních rodinných vrstevníků kteří raději buď otěhotněly nebo z vysoké během týdne šli pryč a odstěhovali se daleko od domova..)
Bože jak já už chci do toho Brna a nejraději tam zůstat až do vánoc (což se doufám tak trochu vyplní)..
A btw.. Vůbec nejsem taková jak má matka říká..
Jenom si všechno dělám po svém.. Jenom mám občas období kdy se s nikým nechci bavit a zrovna v té době mě někde potkají matčiné kamarádky a strašně se vybavují a tohle já nesnáším takže se usměju tím svým arogantním úsměvem říkajícím drž mlč mám tě někde a hezky je pošlu někam.. Jenže tohle někdo jen tak nepochpí.. Takže pak jsem nejhorší.. Nešílím když něco nevyjde nebo když nestíhám,, prostě zůstanu v klidu a pomalu to v tom klidu vyřeším a dodělám.. Jenže tohle taky nechápe.. Takže pak jsem nezodpovědná.. A takhle bych mohla pokračovat donekonečna..
Jenom si všechno dělám po svém.. Jenom mám občas období kdy se s nikým nechci bavit a zrovna v té době mě někde potkají matčiné kamarádky a strašně se vybavují a tohle já nesnáším takže se usměju tím svým arogantním úsměvem říkajícím drž mlč mám tě někde a hezky je pošlu někam.. Jenže tohle někdo jen tak nepochpí.. Takže pak jsem nejhorší.. Nešílím když něco nevyjde nebo když nestíhám,, prostě zůstanu v klidu a pomalu to v tom klidu vyřeším a dodělám.. Jenže tohle taky nechápe.. Takže pak jsem nezodpovědná.. A takhle bych mohla pokračovat donekonečna..
Nevím proč zrovna dneska měla to období že chce všechno vyřešit a strašně si o všem povídat a naplánovat celý rok dopředu když dobře ví že tohle nesnáším a zrovna si s ní nemám o čem pokecat..
V jednom má ale pravdu,, jsem jako můj otec,, dalo by se říct že je to jak přes kopírák,, akorát vyměnili chromozom Y za chromozom X.. A jsem ráda,, moc ráda,, že jsem jak on..
Zkazila mi celý večer ://

Comments
Jsi stejná jako tvůj otec - lepší než ona. A to ji štve. Tak jí měj někde. Já vím, je to tvoje matka, ale co s ní, když ti chce v jednom kuse pořád něco vyčítat.
Jj to jí štve,, a dává to hodně znát.. Ale já už sem se za ty roky naučila ji ventilovat.. Ale včera to vážně přehnala.. No co nadělat,, zabít ji nemůžu